Šalvěj lékařská
Šalvěj lékařská - Salvia officinalis
Šalvěj lékařská, nebo prostě šalvěj, pochází z oblasti Středozemního moře. Již v 9. století ji pěstovali němečtí mniši v klášterních zahradách a používala se proti četným neduhům. Šalvěji byly připisovány i magické síly.
V moderním lékařství nemá šalvěj již dřívější význam. Lidé ji však rádi používají nejen ke kořenění těžkých jídel, ale i jako domácký prostředek ve formě čaje. Snižuje hladinu cukru v krvi a uvolňuje křeče.
Šalvěj má antiseptický, zvláště proti plísňový účinek. Čaj je vhodný ke kloktání při zánětech v ústech a v krku.
Listy šalvěje mají nahořklou, pepřovitou chuť. Obsahují cenné éterické oleje, které se uplatňují i při výrobě likérů. Celá bylinka silně voní.
Od června/července až do srpna je šalvěj ozdobena jasnými fialově modrými květy, uspořádaných do hroznovitých květenství. Šalvěj je tedy také pěknou okrasnou bylinkou.
U šalvěje lékařské existují i různé odrůdy. V dobře zásobených květinářstvích si můžete koupit i drsnolistou šalvěj muškátovou (Silvia sclarea). Tato odrůda obsahuje silice, jejíž vůně připomíná vůni levandule. Pěstuje-li se na parapetu, provoní celý pokoj.
V březnu/dubnu vysévejte semena šalvěje do květináčů do běžné zeminy, udržujte ji během klíčení a vzcházení vlhkou. Semena nejlépe klíčí na světlém místě při teplotě 18°C. Klíčení trvá 3 týdny. Mladé bylinky přesaďte do květináčů nebo přímo ven na záhon, na vzdálenost 30 cm.
Šalvěj požaduje kyprou, humózní půdu s vyšším obsahem dusíku a vápníku. Bylinky vypěstované ze semen kvetou druhým rokem.
Starší bylinky jsou většinou dostatečně rozrostlé a rozvětvené a lze je dobře dělit. Každá část rozděleného trsu má mít i kořeny. Vysaďte je do dobře drenážované, kypré, humózní zeminy.
Šalvěj můžete množit pomocí řízků z vyzrálých nebo polovyzrálých výhonků. Řízky z vyzrálých výhonků se řežou brzy z jara a vysazují se do směsi zeminy a písku. Řízky lépe zakořeňují v zastíněném místě při teplotě 20°C. Zeminu udržujte vlhkou, dokud řízky nezakoření.
Řízky z polovyzrálých výhonků se odebírají v červnu před květem. Tyto řízky zůstávají založené v zemině v květináči až do následujícího jara a až potom se přesazují nebo vysazují do truhlíku nebo na záhon.
Mladé listy šalvěje se hodí jako koření v čerstvém stavu do salátů, polévek, luštěnin a především do tučných masitých jídel. Samotné listy však rychle ztrácejí aroma, a proto se méně hodí k sušení. Sušte raději celé výhonky, nařezané krátce před květem, na stinném, vzdušném místě. Při sušení v domácnosti nemá teplota překročit 35°C. Po usušení vezměte nať a listy sdrhněte. Delším skladováním ubývá silice.