Kung-fu

Tvarování drátem je nezbytná technika, bez které se žádný pěstitel neobejde. Tato technika vyžaduje cit a zkušenost .Toto vše lze po čase získat. Tvarování drátem je úzce spojeno se základním a zpětným řezem ,který drátování ve většině případů předchází.

Dříve se k drátování používali klasické ocelové dráty ,které však byly málo foremné ,poškozovaly kůru a docházelo u nich k reznutí. Dříve pěstitelé používali různá dřívka, pomocí kterých větvičky napínali a tvarovali a používala se také více technika vyvazování. V současné době jsou již k dispozici tvarovací dráty se kterými je práce velmi dobrá a snadná.

Pro tvarování se nejčastěji používají dva typy drátů a to drát hliníkový, který je z důvodu jeho sříbrné barvy eloxován na hnědou a potom drát měděný.

Hliníkové dráty jsou používány v různých průměrech a barvách nejčastěji však v barvě hnědé. Jestliže chceme opravdu kvalitní hliníkový drát, volíme dráty z Japonska ,dále jsou k dostání dráty z Evropy ,ale jejich povrchová úprava není tak kvalitní a dochází k jejich smývání a časem k blednutí. V normální praxi to není na škodu ,ale při prezentaci bonsají se toto hodnotí jako estetická vada.

Hliníkový drát je doporučován pro opadavé stromy, nepoškozuje kůru , protože je měkčí a poddajnější , ale má menší sílu, proto musíme používat větší průměr nebo dráty zdvojovat nebo ztrojovat. Hliníkový drát se také snadněji odstraňuje a je možno jej při vyrovnání i použít znovu . Měděný drát je tvrdý a proto je doporučeno jej před používáním popustit ,toto se prování tak , že drát se hodí do ohně ,počká se až se rozžhaví do rudě syté barvy a poté se hodí do kýble nebo sudu s vodou. Tím zkřehne a změkne a práce s ním je snadnější. V případě , že se delší dobu nepoužije je nutno tento proces znovu zopakovat, neboť měděný drát má tendenci po čase opět ztvrdnout. Měděný drát je používán k tvarování jehličnanů jelikož dokáže pevněji držet i pružné dřevo které tyto druhy mají. Měďmá také nenápadnou barvu . Průřez a délku drátu volíme dle typu rostliny a síly větve. Existují nějaké poučky ,ale nejlépe je si toto vyzkoušet vlastní praxí.

Čas, kdy se jednotlivé druhy drátují je různý . Stálezelené dřeviny je možno drátovat kdykoli, nehrozí u nich taková možnost zaříznutí drátu do kůry.Drátovat opadavé stromy se doporučuje brzy z jara, než začnou pučet pupeny nebo pozdě na podzim po opadu listů. Doporučuji ze zkušenosti drátovat na podzim a drát odstraňovat v květnu nebo v červnu ,nehrozí tím, že se při masívním letním přírustku do síly drát nějak razantně zařízne do kůry a poškodí ji.

Jehličnany se doporučují drátovat na podzim nebo také brzy z jara, drát na nich můžeme ponechat déle, ale je nutno je pravidelně kontrolovat ,jestli se drát do kůry nezařezává. Zvláště, když vydatně hnojíme,můžou být přírustky do tlouštky tak velké, že k poškození kůry může dojít během dvou až tří týdnů.

Na druhou stranu k fixování větví do žádaného tvaru dochází nejlépe právě při jejich růstu ,což bývá právě ve vegetačním období . V tomto období je tudíž drát na větvích nejúčinnější. V případě, že se rozhodnete ponechat drát na větvích i v průběhu vegetace, je nutná opravdu častá kontrola.

Dráty by se při tvarování neměli křížit , nevypadá to hezky a v případě , že chceme přidat další dráty vznikají další přemostění a křížení.

Při drátování stromku většina pěstitelů postupuje od spodu nahoru ,nejprve drátuje kmen, poté kosterní větve a naposledy jemné větvení. Pro tvarování kmene je nutné vybrat drát správné síly. Délka drátu by měla být cca 1,3-1,4 násobkem délky tvarované větve . Drát se na větev namotává vždy pod úhlem cca 45 st. Drát musí větev pevně obepínat,ne však svírat nebo se zařezávat do kůry.